Daniel Hromas
ANETTE OLZON - Stron
Když jsem se dozvěděl, že ANETTE OLZON vydává po 7 letech novou studiovku, tak jsem měl velkou radost a ihned jsem si do svého diáře poznačil, že si ji budu muset stůj co stůj poslechnout. Nejen proto, že podle jejich slov by měla být «dvojka» tvrdší a rychlejší, ale taky i proto, že veškerý materiál na ní sepsala společně s kytaristou Magnusem Karlssonem z PRIMAL FEAR (ten chlapík je neskutečnej workoholik!). Právě i z tohoto důvodu jsem byl též hodně na tento výsledek zvědavej! A jak to celé dopadlo? Poslechl jsem si to po boku své drahé polovičky. Ji se to moc nezamlouvalo. Označila to jako «disco metal». Já osobně s tím ovšem nesouhlasím. To má daleko do toho, co hrají třeba BEAST IN BLACK, BATTLE BEAST nebo BABYMETAL! Tyhle spolky ve svých písních používají v hojné míře prvky disca, tak by se tady dalo bavit svým způsobem o «diskotékovém metalu», ale u novinky od bývalé zpěvačky NIGHTWISH ne. Anettinu novou fošnu s názvem "Strong" jsem si poslechl rád. Do puntíku opravdu slíbila to, co avizovala. Mně se to neposlouchalo špatně, ale po skončení nahrávky (po 53 minutách) jsem nezůstal opařen. Možná to bylo způsobeno i tím, že první polovina alba je vážně dost vydařená (poutavá), ale ta druhá značně pokulhává, je slabší a méně nápaditá (na albu je 11 kompozic). Možná to bylo i tím, že mi její novinka nepřišla až zas tak jinačí než to, co vydala pod hlavičkou s THE DARK ELEMENT. Tady to zní s mého pohledu až moc podobně. Není to úplnej propadák, ale taky nic speciálního, k čemu by se měl člověk po čase chuť vracet. Takovejch desek jsou na trhu mraky. Ono vlastně i dost napoví label, kterej tento matroš vydal: Frontiers Records. Z jejich stáje vychází spousta «kvantity», ale kvalitu aby člověk u nich pohledal. Mně tahle placka přišla prostě taková lehce průměrná. S jejím debutem se to nedá vůbec srovnávat! Ačkoliv její prvotina nebyla takovej nářez jako dvojka, tak ji mám radši.