Daniel Hromas
ICON OF SIN - Icon Of Sin
Nejprve se chci zmínit, že jsem se k brazilské formaci ICON OF SIN dostal zcela náhodou. Na YouTube jsem shlédnul pár videí jejich zpěváka Raphaela Mendese, na kterých předělal kupu slavných kompozic od IRON MAIDEN. Spadla mi huba z pantu. Jeho hlas od pravého Dickinsona je skoro k nerozeznání! Dodnes jsem nenarazil na dokonalejší hlasovej klon britského frontmana Železné Panny. Byl jsem v šoku (a v onen okamžik jsem se stal i jeho fanouškem). ICON OF SIN založil Raphael v roce 2020. Těch "předělávek" udělal tolik, že se jich přejedl natolik, že se rozhod vyrukovat na svět se svým autorským repertoárem. Tento okamžik nastal letos 16 dubna u vydavatelství Frontiers Records. Raphael na prvotinu "Icon Of Sin" narval celkově 13 kompozic. Z mého pohledu trochu zbytečně moc – moh klidně o 2 až 3 songy ubrat, aby ta stopáž nebyla moc unavující (album trvá téměř 65 minut!), ale vem to čert. Kromně krátké (skoro)půlminutové instrumentální kompozici "Hagakure" zbytek skladeb se pohybuje v rozmezí od 4 do 8 minut. Díky svému vokálu navždy bude Raphael dělit fanoušky na dva nesmiřitelné tábory. Ti první ho zavrhnou okamžitě bez poslechu jakékoliv písně z debutu IOS s tím, že je to jenom "kopie" toho, co se na scéně pohybuje přes 40 let a naopak ti druzí i tuhle variantu uvítají s velkým nadšením proto, že pár let marně čekají na novou sólovku zpěváka IRON MAIDEN a nelíbí se jim (jako mně!) ani dva poslední studiové výtvory Železné Panny! Věřte nebo ne, ale já jsem to fakt sbaštil i s navijákem. Po debutu DURBIN u mně zatím druhá nejlepší placka, co jsem letos slyšel. Nehledejte prosím zde nic originálního - to ani nejde. Tady jsou «hudební postupy» díky jejich frontmanovi jasně předem určené a asi blázen by čekal s jeho hlasem desku alá BON JOVI. Mně se tento počin líbil. Po jeho poslechu jsem uznale pokýval hlavou, že se Mendesovi podařilo vzdát nádhernou poctu Bruce Dickinsonovi. Myslím, že kdyby tohle slyšel sám "Mistr", že by byl s výsledkem taktéž spokojen. "Icon Of Sin" je ryze heavy-metalový debut a jde přesně v šlépějích sólové tvorby Bruce Dickinsona v jeho nejsilnějších letech 1997 - 2005! Raphael umíchal z těchto Bruceových ingrediencí chutný lektvar. Sám Mendes sebevědomě pak před vydáním alba v tisku říkal, že tohle album překvapí mnoho lidí! Jasně, pro někoho budou ICON OF SIN bráni jako revival Bruce Dickinsona (budiž i tohle lze klidně takto brát v úvahu), ale já s tím žádnej problém nemám. Naopak jsem tohle album uvítal s radostí, jako kdyby ho vydával sám BRUCE DICKINSON za své vlastní! Nikdo neví, zda někdy vůbec dokončí sólovku, kterou nám už pár let slibuje, ale má tolik jiných bočních aktivit, že člověk mu to nejspíš odpustí a zblajzne s radostí i něco, co je jeho sólové tvorbě dost "podobné" (právě jako novej počin ICON OF SIN). Doporučoval bych právě z těchto důvodů pohlížet na toto elpíčko jako na takové skryté album zpěváka IRON MAIDEN. Mendes dokonale podchytil podstatu Bruceových sólovek, díky němuž této studiovce vtiskl neuvěřitelnou "autencitu"! Ano, originál je jen jeden a s jedinečným rukopisem, ale brazilec mu vůbec hanbu v žádném případě neudělal. Mně tahleta dobře namíchaná kaše (i s prvky IRON MAIDEN) chutnala. Né každému bude tento opus po chuti. Mimochodem, skladba "Shadow Dancer" je druhou nejlepší hymnou, co jsem letos slyšel! Kdo chce, nechť si k tomuto počinu cestu najde. Já se rád s ICON OF SIN svezl jejich autem po dálnici "7858".