Dominika Šimová
CRIPPLED FINGERS
Dnes vám prinášame zaujímavý rozhovor, v ktorom by sme vám radi predstavili kapelu z Prahy, ktorá síce na metalovom nebi ešte nesvieti roky, ale o to údernejšie sa vrýva do sŕdc fanúšikov, Crippled Fingers.
Chalani, zdravím vás. Ako sa máte? Klišé otázka, viem, ale úprimne ma to zaujíma.
Máme se moc dobře! Bylo kolem nás dost rušno ještě před tím, než jsme začali vydávat singly z této třetí desky, takže teď se dalo do pohybu více věcí a je ještě rušněji. Deska už je venku, takže se teď budeme moc soustředit na promo a na skládání dalších věci a hlavně na koncertování.
Nežijeme úplne ľahké časy a zachovať si zdravý rozum tiež asi nie je úplne jednoduché. Je hudba to, čo vás cez tie ´zlé dni´ prevedie?
Vzhledem k tomu, že mezi sebou fungujeme i mimo zkušebnu a pódium, tak je pro nás tohle jednodušší. Nechceme, aby vlivy každodenního života ovlivnily jak naše vystoupení, tak i progres v hudbě. Jezdíme spolu na dovolené, na koncerty ostatních kapel atd. Jsme parťáci a snažíme si i navzájem si pomoc a ty horší dny si zpříjemnit a vysvobodit se.
Ale občas vám hudba asi aj komplikuje život. Dnes nie je celkom ľahké ´uživiť´ kapelu, mám pravdu?
Není to vůbec lehké pro začínající kapely a už vůbec pro ty, co chtějí něco dokázat. Dost často se setkáváme s názory, že tu není dost kvalitních kapel. Když už ale se nějaká najde, tak pořádající pak v ně nemají víru a bojí se zaplatit požadovaný honorář. Práce obou stran ale není jen o koncertě. Kapela by měla vynaložit práci, aby dotáhla své fans na show a stejně tak se má promotér snažit o to, aby se o jeho koncertě dozvědělo co nejvíc lidí. My tohle všechno děláme a to nejen proto, abychom někomu naplnili klub, ale aby na nás přišlo co nejvíc lidí a hlavně aby se dobře bavili a pařili.
No a aby se kapela uživila kompletně, muselo by to být na jiné úrovni. To znamená mnohem víc koncertů za hranicemi, mnohem víc úsilí, o mnohem méně času na soukromý život atd. V tu chvíli totiž se snažíte uživit nejen kapelu, ale i sami sebe.
Ale zoberme to pekne, ako sa patrí, postupne. Ja mám rada aj všetko to ´zákulisie´ a možno aj dôvod, prečo sa človek rozhodne robiť hudbu. Ako tomu je vo vašom prípade? Kde ste sa stretli a ako došlo k tomu, že si štyria mladí chalani povedia, rozhodnú sa - poďme robiť hudbu?
Bude to znít jako klišé, ale za vším je vždy nějaký sen. Ať už vystupovat pro lidi, nebo dělat svoji hudbu. U nás tomu není jinak a ve chvíli, kdy zjistíš, že to není tak těžký, začne se ti dařit, tak se ty sny začnou zvětšovat. Začátky byly skoro totožné jako u ostatních kapel, takže bohužel nic až tak zajímavého se nekoná. Po několika změnách v sestavě jsme tu tak, jak nám to nejlépe vyhovuje.
Fakt, že ste fanúšikovia kapiel ako Hatebreed či Malevolence, je jedna vec, ale pretaviť to do reality, druhá a podľa mňa to chce aj dávku odvahy…
Slyšeli jsme už, že zníme jako Pantera, As I Lay Dying nebo jako Lamb of God. Nikdy ale nebyl záměr znít jako ani jedna z těch kapel, ačkoliv je pro nás skvělej pocit, že to o nás naši posluchači říkaj. Je to přirozený vývoj tvorby a toho, co zrovna posloucháme nebo toho jak cítíme danou část písničky. Primární je, aby to fungovalo naživo a i jako celek. A že to funguje!
Hráte už približne 10 rokov. V roku 2013 ste nahrali prvé EP, ak sa nemýlim. Ako by ste tento čas zhodnotili?
Jako hledání sama sebe a co vlastně chceme hrát jako nezkušená kapela. Bohužel to nebyla úplně funkční sestava, ale chybami se člověk učí, takže dnes už přesně víme co chcem a jdem si za tím.
Crippled Fingers je choroba rúk. Prečo práve tento názov?
Kto prišiel s týmto nápadom?
Původní bubeník měl geneticky crazy vypadající malíčky, tak jsme si z toho spolu udělali srandu. Prostě náhodný slova, přišlo nám to v tu chvíli jako dobrej nápad a už to tak zůstalo. To ale ať hodnotí druzí, každopádně to nehodláme měnit.
Ste z Prahy. Tam musí byť veľká hudobná konkurencia, koncerty na dennom poriadku. Dá sa tam vôbec nájsť voľný termín v kluboch?
Kluby se bookují třeba 9-12 měsíců dopředu. Nikdy se ti nepodaří najít termín, kdy by v ten stejný den nebylo dalších 5 koncertů stejného žánru. Zahraniční kapely, co jsou na tour, hrají převážně přes týden, takže ano, je to na denním pořádku. Je ale dobře, že se to děje, aspoň se kapely a promotéři víc snaží o promo a o kvalitu. Celá scéna pak zažívá jakýsi progres a nikdo neusíná na vavřínech. Stále je tu v Praze dost lidí, co naši hudbu nezná, nebo o nás ví, ale ještě neměli prostor, chuť nebo dostatek přesvědčení přijít na náš koncert.
Je to jedno z nejkrásnějších měst v Evropě, možná i na světě, takže je tu i dost velká šance o oslovení turistů. Větší promotéři, co tu pořádají klubové festivaly se světovými jmény, údajně mají až 80% návštěvníků z ostatních zemí.
Koncerty! Máte za sebou jedny z najväčších pódii v CZ - FajtFest či mighty Brutal Assault! To musí byť ako splnenie sna…
Je to splnění snu, ale stejně jako když vyhraješ Oscara nebo získáš titul v UFC, musíš usilovat o to, aby se ti to podařilo znovu. Tím naše cesta nekončí ani zdaleka, ba naopak nás to nakoplo, že takové pódia chceme častěji. Ten adrenalin, který máme tam nahoře, je lepší než kdejaká droga.
Máte ale aj väčšie sny? Wacken, Hellfest…
Ano. A tak se taky se stane. My v to věříme a děláme všechno pro to, abychom to dokázali nejen pro sebe, ale i pro naše fans, kteří s námi jsou od začátku a podporují nás.
Nejsou to ale jen ty největší festivaly, ale třeba i vyjet na tour s nějakým větším jménem. Tam se dá zasáhnout podobný počet fans a navíc vidět víc měst, zemí a zažít víc zážitků.
Hrávate aj v kluboch. Čo preferujete - festival alebo klub?
Máme rádi obě možnosti. Klub má lepší atmosféru, lidi lezou na pódium a snáz se dá to místo díky kapacitě naplnit až po strop. Díky festivalu se o tobě dozví větší počet lidí a je tam i potenciál toho vidět ostatní, větší kapely jak na pódiu, tak i v backstage… a to v různých stavech.
Na konte máte aj spoluprácu s Adamom Phillipsom z Pro-Pain. Ako sa s ním spolupracovalo?
Skvěle! Byl z toho nadšený, hlavně protože za ty roky jsme dobří kámoši a tohle byl i jeden z důvodů proč vůbec hraje. Poslali jsme mu náběr songu a ať si dělá co chce. Vůbec se všemi z Pro-Pain jsme kamarádi. Hráli jsme s nimi už hodněkrát, takže máme spoustu společných zážitků. Jsou to fakt super lidi.
S kým by ste ešte radi spolupracovali alebo teda urobili skladbu v budúcnosti?
Už jsme pár zajímavých jsme zkoušeli, ale většinou to padne kvůli tomu, že mezi dalšími tours nemají čas, takže se buď připravují nebo odpočívají. Určitě by se nám líbil někdo z námi podobných kapel, aby měli jejich fanoušci možnost nás objevit, ale taky se nebojíme sáhnout mimo žánr, pokud by to samozřejmě dávalo smysl.
Abychom jmenovali, tak třeba Randy z Lamb of God, Alex z Malevolence nebo Jay z Guilt Trip.
Váš tretí album Through the Pain už vyšiel. Chcem počuť nejaké detaily…
Dali jsme do toho opravdu vše. Ke každému songu jsme přistupovali jako kdyby měl vycházet jako singl. To, že to funguje i jako celek, je jednoduše výsledek toho, že hrajeme svůj styl a tak to do sebe zapadá. Jak jsme je postupně skládali, tak jsme je i hráli naživo. Hned jsme věděli jak co funguje a než jsme se dostali do studia, tak jsme je měli perfektně naučené a jen jsme ladili mouchy.
Na 5. songu ‘Die Where You Stand’ máme výpomoc od Thiaga z brazilské hardcore formace Worst, se kterými jsme také odehráli několik koncertů.
Texty jsou metal, žádná politika, ani problémy dnešní doby. Artwork dělal náš kytarista Judas Tattoo.
Inak máte veľmi dobrý zvuk. Kto je za to ´zodpovedný´?
Všechen credit jde za naším dvorním mistrem zvuku - Martin “Holly” Hollandr. Už několik let k němu jezdíme nahrávat a nemůžeme si stěžovat. Dokáže přiložit ruku k dílu, ale i nás srovnat do latě, pokud nám nějaký part nejde zahrát nebo zascreamovat přesně. Sám tomuto žánru dost rozumí a vzhledem k tomu, že to je i naše věková skupina, tak není co řešit - Perfect Match jak na Tindru… nebo Grindru?
Máte naplánované aj koncerty u nás? Prídete nám osobne predstaviť nový album?
Už na něčem pracujeme, ale v době, kdy píšeme tento rozhovor ještě nemůžeme nic prozradit. Doporučujeme nás sledovat, protože to bude velké. Na Slovensku bychom moc rádi hráli častěji. Jsme v kontaktu s několika kapelami, které budeme mít na našem pražském festivalu 8. 6. 2024 v pražské Modré Vopici. Mimo jiné tam budeme mít Sewer Dwellers (PL), Epidemic Scorn (GER), Born to Die (SWE), Ze Slovenska pozvánku přijali Stercore a Besna, takže pokud budete mít čas přijet na základě tohoto rozhovoru nebo pozvání, máte u nás nejednoho panáka!
Ideme do finále. Chceli by ste na záver niečo odkázať našim čitateľom?
Pokud nás neznáte, dejte nám prostor. Věříme, že to nebude promarněný čas a že se budete dobře bavit. Jestli někde ve svým okolí na plakátě uvidíte naše logo, přijďte a garantujeme, že na to nezapomenete a že vlítnete do moshpitu i když jste si řekli, že už tam nikdy nevkročíte!
Dejte si naši poslední desku THROUGH THE PAIN, podívejte se i na klipy songů na našem YouTube a pokud nás chcete podpořit, tak zamiřte na Bandcamp.
Řekněte o nás kamarádům a známým, ať k vám můžeme jezdit častěji, bratři! Tobě, Domi a Hellmagazinu, děkujeme za prostor a za to, co děláte pro malý kapely, jako jsme my!
Ja vám ďakujem za váš čas a verím, že sa v blízkej dobe vidíme aj osobne. Nech sa darí s novým albumom!
Poslouchej THROUGH THE PAIN:
Fury Over Prague 8. 6. 2024 - Open Air festival, 11 kapel z 5 zemí, 2 pódia, všechny žánry
Sleduj CRIPPLED FINGERS:
