Rozhovor 01.05.2023 Sarkonia - HELLMAGAZINE

Prejsť na obsah
Alan Rohan

SARKONIA



rozhovor s Kairis
skupina Sarkonia
Sarkonia je kapela, která přináší nejen svou hudební tvorbu, ale také ideologii, která nabízí zcela jiný pohled do nitra lidské duše, emocí, vnímání člověka a světa kolem něj. Je postavena na šesti základních pilířích, zhmotněných bytostech, které také ztělesňuje, a jejichž moc tvoří dohromady jeden celek a celkovou vnitřní rovnováhu a harmonii, pochopení. Každý pilíř představuje část lidských emocí, které nejsou rozděleny na dobré nebo špatné. Přináší pohled, ve kterém všechny mají své opodstatnění a své místo. Absence jedné, nebo její převaha, by vedlo k narušení veškeré rovnováhy a harmonie. Bez jedné ztratí jiné svou hodnotu a smysl.

Sarkonie byla prvním člověkem, kterému předalo těchto šest bytostí svou moc, v podobě emocí, cílů, snů, představ a nadějí. A také prvním člověkem, který zjistil, že i když člověk může poznávat, zkoumat a objevovat svět, vesmír a věci kolem, největším tajemstvím a nejneprobádanějším územím je nakonec stejně jen on sám, a nejobtížnější cesta je ta, která vede do zahalených zákoutí jeho vlastního nitra.

         
 

Alan – Ahoj. Představ Sarkonia. A melodic-metal, to je spíše takové obšírné. Co tam tedy vše máte epic metal, a co dál?


Kairis – Ahoj :) my tohleto škatulkování úplně moc nemusíme. Obecně máme hodně široký hudební rozptyl a troufnu si říct, že není žánr, se kterým by některý z členů nepřišel do styku. A jelikož jsme všichni dost velcí blázni, dnes můžeme hrát "melodic metal" s elektro prvky a výraznými orchestrálními podklady, ale zítra si klidně střihneme nějaké hudební vtípky s aranžemi dechovky, opery nebo jazzu. Takže tady doporučuju čtenářům poslech a udělat si vlastní názor. ;) Typické jsou pro nás ale výše zmíněné prvky a tři vokály (dva ženské a jeden mužský).

Alan – Volba neobvyklých jmen pro muzikanty. Od kud jste čerpali, a co mají znamenat?


Kairis – Od začátku jsme věděli, že ideologie, kterou chceme skrze Sarkonii šířit, přesahuje ega jednotlivců. Průvodní myšlenka celého konceptu Sarkonie je nahlédnutí do nitra člověka. Odkrytí nekonečné škály emocí, které jsme schopni cítit a vnímat. Chtěli jsme ukázat, že ne vše je vždy takové, jaké se zdá na první pohled být. Jít dál, hloub a výš. Základní emoce jako strach, radost, závist, smutek, zlobu a touhu jsme zpracovali na prvním albu Počátek. Náhoda není náhoda a sešlo se nám šest songů s těmito přívlastky. Šest členů v kapele...bylo jasné, že každý z nás bude ztělesňovat jednu z těchto vlastností, ke které má určitým způsobem blízko. Vznikl k tomu i příběh, který Sarkonii provází v jejím světě, a s každou deskou přichází pokračování pouti Sarkonie.
Co se týče samotných jmen, zhmotňují vždy vlastnost postavy a etymologicky, mytologicky, ideologicky vždy nějak souvisí s rysy, které daného člena reprezentují. Koho by to zajímalo, dočte se víc na našich stránkách, kde máme ke každé postavě dlouhé povídání. :)

Alan – Vznik kapely datujete na kdy? A toto je původní sestava, nebo zde jsou i obmněny?


Kairis – Myšlenka kapely s ideologickým přesahem bude stará jako Metuzalém. :D Jen dlouho nenazrával čas a Sarkonia čekala na ty správné lidi. Je pro nás totiž víc než důležité, abychom si sedli lidsky, a to i v mimokapelním životě. To byl i náš zásadní požadavek při hledání nových členů, čímž trochu narážím na tvou druhou otázku. Původní sestava začala skutečně naplno zkoušet a koncertovat tuším od roku 2015. Kvůli zdravotním potížím odešla v lednu 2019 zpěvačka Gabča (Gabriela Valoušková) alias Freya, která nazpívala prvotinu Počátek a můžete ji vidět v klipu Temný anděl. Na její místo nastoupila charismatická Míša (Mia Viková), alias Mianna. Ta propůjčila svůj hlas druhému albu Cesta a natočila s námi dva klipy k této desce, Strážné majáky a Třináctá komnata. Čas covidu nám všem nastavil zrcadla a přerovnal priority a Mia se rozhodla upřednostnit své další zájmy, které by jí znemožňovaly se naplno věnovat kapele. To se stalo i zakládajícímu bubeníkovi Danae (Tibor Janáč, aktuálně působí v kapele Perseus). Vždy pro nás byla na prvním místě lidská stránka a proto jsme jejich rozhodnutí plně respektovali a podpořili je na jejich další cestě. Nastal ale, jak se ukázalo, velmi nesnadný úkol najít hudebně, lidsky, myšlenkově a prostě po všech stránkách spřízněné, schopné duše, které by měli stejnou vizi. Jelikož je ale vždy vše jak má být, brzy se našla jak úžasná zpěvačka a člověk Attalea (Veri Nováková) a o našem Arae (Jan Rušikvas) za bicími ani nemluvím. Ten k nám spadl rovnou z bubenického nebe. Zbytek kapely je pevné jádro, které zatím ustálo všechny vnější i vnitřní otřesy a věřím, že už ustojí cokoli.

Alan – Za sebou máte dvě alba – 2016/2020. Letos jste měli vydávat v pořadí třetí. Vše nasvědčuje tomu, že trojka bude až na začátku příštího roku?


Kairis – Je to tak. Výše zmíněné obměny v sestavě zdržely jak tvůrčí proces, tak samotné nahrávání. Veškerá energie šla do sehrátí se s novými členy, aby se mohlo začít opět koncertovat, což se podařilo a vlak se pomalu rozjíždí. ;) Jelikož v téhle sestavě cítíme velkou stabilitu a nadšení, rozhodli jsme se jít do toho zase naplno. To ale obnášelo hodně technických a byrokratických záležitostí v provozu kapely a jelikož si všechno, ale opravdu všechno, děláme sami, spolklo to dost času a energie. Jen kompletní rekonstrukce stránek nám dala pěkně zabrat. Naštěstí tyhle věci už jsou jakžtakž vyřešené a v provozu a my se tak můžeme konečně plně soustředit na samotné hraní a tvorbu nových věcí. V podstatě celé album už je rozpracované, jen jej s novými členy musíme dát dohromady a pustit se do nahrávání. A zase, protože si všechno děláme sami, zabere to trochu času. Vzhledem k tomu, že nechceme vypouštět do světa žádné polovičaté věci jen proto, že nás tlačí termín, dali jsme si raději celkem rezervu, abychom si byli albem, které vypustíme do světa, opravdu jistí a stáli si za ním po všech stránkách.

Alan – Tak jak u každého začátky jsou těžké, krušné z různých důvodů. Touto otázkou naváži, na otázku další. Zde bys mohla pohovořit a dobách tíživých. Ono ruce, nohy a další svazují i rodiny, a u žen takový nešvar jako je těhotenství.


Kairis - :D těhotenství u nás už proběhlo několik a nikdy to problém nebyl. V mém případě dost nahrál covid, kdy jsem byla mimo provoz přesně po dobu, kdy byli koncerty zakázané, takže se nás to vůbec nedotklo. (Jsem původně povoláním logistik, takže víš jak, když si to umíš naplánovat...:D) A Verunka alias Tris (Veronika Egerová), ta snad z toho kapelního vlaku ani nevystoupila, je to jeden z pilířů Sarkonie. :D Moje dcera je denně na zkušebně a ve studiu, v roce s námi byla na celém Brutal Assaultu a jela se mnou mini tour s druhou kapelou, bez problému. Rodiny vnímáme spíš jako podporu všichni než jako přítěž. Pokud budu mluvit jen za sebe, jsme s manželem oba muzikanti, oba máme několik kapel, hrajeme hodně a kdo chce, cestu si vždycky najde. ;)
U nás spíš zasáhl dost covid. Měli jsme hodně našlápnuto a najednou...nic! Týden před první vlnou jsme stihli velmi úspěšně pokřtít druhé album Cesta a od následujícího týdne se nesmělo hrát a všechny plány byly tytam. Podepsalo se to právě i personálně. Ale všechno se děje z nějakého důvodu a my tu stále jsme, ať už jsme si prošli jako kapela čímkoli, takže je to vlastně super. Víš, já říkám, aby mohlo něco krásného a silného vyrůst, potřebuje to pořádnou kopu hnoje. :D

Alan – Zde navazuji na předešlou otázku. Za poslední rok, co jsem měl možnost vás trochu mapovat, a pak více mapovat přes Lucy Anna, se vše o dosti zvedlo, myslím tím koncertování, a pozvánky i na festivaly. Tak povídej, přeháněj.


Kairis – Jak říkáš, souvisí to s předešlou otázkou a v podstatě už jsem na ni asi i odpověděla. Poměrně rozjetou káru nám zastavil covid a s ním související personální změny, takže jsme chvilku na oko stagnovali, ale za oponou se toho odehrávalo opravdu hodně. Dokud nebyla sestava kompletní a neměli jsme jistotu, že chemie na zkušebně i na podiu bude fungovat, nepouštěli jsme se moc do nějakého plánování akcí. Spoustu jsme i odmítli. Jakmile ale přišla Veri a Honza, bylo nám jasné, že tohle je ono. Že tahle směs koření bude fungovat a zase jsme šlápli na plyn. :) Zatím rozhodně nedosahujeme počtu koncertů za sezónu jako před covidem, ale pořád se někdo ozývá a koncerty pomalu přibývají. Takže osobně už mám poměrně slušnou dávku dvojáků a trojáků přes léto v kombinaci s druhou kapelou, kde figuruji. Nabídky ale pořád přijímáme a některé termíny jsou ještě volné, takže kdo by si nás chtěl pozvat, stačí se mi ozvat. ;) Už potvrzené koncerty si může každý dohledat na našich stránkách.

Alan – Jak se vlastně hraje okolo Olomouce? Funguje zde kytarová scéna?


Kairis – My si nemůžeme na fanouškovskou základnu stěžovat a vlastně nikdy jsme nemohli. Od prvního koncertu jsme sklízeli pozitivní ohlasy a samozřejmě doma je doma. :) Ale fanoušci za námi jezdí i přes celou republiku a to nám vždycky vyrazí dech, když se dozvíme odkud až se na náš koncert táhli. Jsou to srdcaři, stejně jako my. :) Je škoda, že v Olomouci skončil U-klub. Byl to jeden z legendárních a dobře vybavených klubů a hlavně pro kapely dostupných. S-klub, ve kterém jsem začínala kdysi před dvaceti lety s mými prvními kapelami, už je pro domácí kapely našeho ražení naprosto finančně mimo realitu. Naštěstí se i na olomoucké scéně najdou lidi, kteří podporují underground a tak je k dispozici skvěle zrekonstruované Bounty Rock Café, kde jsme nedávno hráli s kapelou Imortela. A taky máme velmi dobrou zkušenost s Jack´s Cowhouse v Daskabátu.

Alan – Někteří z vás paralelně hrají i v jiných, dalších kapelách. Kdo kde? A co vlastně? Hraje někdo třeba s dechovkou?


Kairis - :D hraje. Naše Veri (Attalea) je renesanční, multifunkční, neskutečně talentovaná osoba, která nejen že úžasně zpívá, ale hraje na housle a na trombón, se kterým nedávno absolvovala na konzervatoři. Veri hraje snad všechno a ve všem. Myslím, že i tu dechovku. :D Kytarista Roman (Sat) zase kromě zpěvu a kytary hrával na lesní roh a působí v plesové kapele. U něj musím zdůraznit, že ten člověk není člověk. :D Zkuste říct jakékoli téma a odpřísáhnu, že to ovládá nebo se to velmi brzy naučí. On je zodpovědný za to, že Sarkonia si prakticky vše dělá sama, protože Romča prostě umí všechno. :) Verunka (Tris, kytaristka) jede mimo Sarkonii ještě na irish music, kde hraje výborně na housle. Honzík (Arae, bicí) má taky ještě svoji druhou kapelu Death Race For Sorrow, něco ve stylu Paramore. Pavel (Irae, basa) je věrný Sarkonii a já jsem blázen a mlátím, zpívám a vržu na všechno, co se mi dostane pod ruku a tuhle posedlost uplatňuju paralelně v několika tělesech. Aktuálně jsem si ponechala kromě Sarkonie velmi specifické uskupení Jeden kmen a svoji vlastní tvorbu jako Hanička Čepička Vajčnerová – Mimosvět.

Alan – Vraťme se ještě k tvorbě. Vycházíte z odkazu kterých kapel po hudební stránce? A textově vás oslovilo co?


Kairis – Začnu těmi texty. Ačkoli sama píšu texty pro různé kapely a pro sebe, v Sarkonii textuje převážně Sat. Je to básnická duše a hodně proto vychází z poezie. Jeho největším oblíbencem je Karel Václav Rais. Hudebně jsme opravdu velmi rozmanití a posloucháme od opery, přes pop, po death metal všechno. Neřešíme hudební styly, ale jestli se nám to líbí nebo nelíbí. Než že bychom se inspirovali nějakými kapelami konkrétně, spíš studujeme různé postupy v různých žánrech, stavbu skladeb, složení nástrojů, zvukové aranže,...Pravda, u posledního alba jsme při finálním mixu hodně poslouchali kvůli zvuku Amaranthe a Within Temptation, což jsou kapely, které za sebou mají obrovský management a zázemí a na zvuku je to samozřejmě znát. Toho my doma na koleně nikdy nedosáhneme, ale pro inspiraci je dobré sahat vysoko. ;)

Alan – Na letošek – vesměs nejplodnější je vždy léto – kam a kde všude budete? Nějaký speciál, na který se těšíte nejvíce?


Kairis – Už tradiční je pro nás účast na Rockovém létě v Července u Litovle. Tam máme neskutečnou fanouškovskou základnu a nikdy nechápeme z těch zástupů úžasných lidí. Moc se taky těšíme na Pohodelský minifest, kde jsme si zahráli už loni a bylo to velmi příjemné. Zrovna včera přibyl motosraz Templářů v Pohledech u Březové nad Svitavou, což bude zajímavá akce a pro mě jako motorkářku zase příležitost se pokochat krásnými stroji a nasát tu benzínovou atmosféru, kterou jinde prostě nenajdete. :D V srpnu bych zmínila třeba ještě Slatinskovské pivní slavnosti. No a pak už podzimní klubovky, kde se objevíme například s After Evolution, My Project, Sandonorico, Imortela a dalšími.

Alan – Má oblíbená otázka, zahrnující vtipné záseky kapely. Většinou se ptám na natáčení alba, nebo video klipu, zde se odehraje vždy spoustu legrace, což momentálně musíme počkat, minimálně počkat do dalšího rozhovoru. Teď bychom mohli dát nějaké ty vtipné záseky s kapelou nejen z podia, ale i z cest nebo ze zákulisí.

 
Kairis – Jaaaj! Tak těch máme! :D U nátáčení obou předchozích alb vznikly moc pěkné záznamy "mimo záznam", kdy převážně my, křehké děvy, si ulevujeme různými slovy a výrazovými prostředky u partů, které nám nejdou a nahráváme je po padesáté. Jednou z toho uděláme sestřih do archivu pro skalní fanoušky. :D Naše natáčení videoklipů je kapitola sama pro sebe. Na zahradě u kamaráda se narazí bečka, roztáhne zelené plátno a celý víkend se pak dějí věci...:D I naše cestování dodávkou na akce bývá zajímavé pro okolní svět. Vybavuje se mi jedna velmi dlouhá cesta, už ani nevím odkud, ale koupili jsme si vodní děla a pistole a ostřelovali kolem jedoucí ubohé cyklisty. Na naši obranu, bylo fakt úděsné vedro a až zpracovali ten úlek, určitě to ocenili...:D a v tu samou jízdu (asi jsme měli nějak enormě dobrou náladu) jsme se v koloně neustále míjeli s nějakým jiným autem plným metalistů. A tak vždycky když jsme je potkali, jsme rychle přeladili stanici a s otevřenými okny jim začali zpívat a hrát. Jednou to byla právě dechovka, podruhé Kája Gott, potom zase nějaký black metal a jejich výrazy bych vám přála vidět...:D Jiný zážitek z Olomouce nám tak vtipný v tu chvíli nepřipadal, ale zpětně se tomu hodně smějeme. Vykradli nám (2x) dodávku. Vtipné na tom ale je, že neukradli nic cenného. Nástroje, aparatura, všechno nechali, ale ukradli nám kostýmy...asi se jim opravdu líbily. :D A poslední co si rychle vybavuju v téhle souvislosti a teď mě Pavel asi zabije, ale všimněte si někdy basákova kostýmu až nás uvidíte. Přála bych vám někdy být u toho, když se do něj obléká...:D :D :D

Alan – Klidně napiš bodově co vše na letošek v kapele připravujete? A sestava 50 na 50 stále zůstává


Kairis – Sestava 50:50 stále platí a vyrovnaný poměr sil se nám dost osvědčil a asi u něj zůstaneme. :) Letos máme velké plány, ale uvidíme, co opravdu zvládneme. Největším soustem bude nové album. Rádi bychom pořádně mákli a opravdu stihli příští rok na jaře jeho vydání. S tím souvisí natočení nového klipu. Taky bychom rádi rozšířili merch a dostali Sarkonii zpět do povědomí. A tím ti moc děkuju za rozhovor, díky němuž se třeba dostaneme k novým posluchačům, sponzorům, producentům,... ;)

Návrat na obsah