reoprtaz_2016-08-10_13_Brutal_Assault - HELLMAGAZINE

Hľadaj
Prejsť na obsah

Hlavná ponuka:

REPORTÁŽE
BRUTAL ASSAULT, 10.-13.08.2016, Pevnost Josefov, CZ
 
 
BrutalAssault - všechno dobré k ničemu

Jednadvacátý ročník BrutalAssaultu sliboval hodně: stejný počet diváků jako jubilejní dvacátý ročník, vysloveně nadupanou středu hvězdnými kapelami a v neposlední řadě nový bezkontaktní systém placení.

Doby, kdy stačilo vyrazit na festival ve čtvrtek a v klidu jsou již dávno minulostí, protože se zdá, že hvězdné kapely se soustřeďují do prvních tří dnů, tudíž je nutné být připraven v plné metalové zbroji ve středu. A to byl hlavní útok především na nervy příchozích fanoušků. Při příchodu k samotnému areálu byla kolem šesté, sedmé večer nezvykle dlouhá řada, která začínala někde sto metrů od odbočky k areálu. Očekávaný nápor diváků totiž organizátoři nezvládli a čekací doba se pohybovala kolem tří až pěti hodin. A nejinak tomu bylo u akreditací, kde sice nebyla fronta tak dlouhá, ale když jsme se posunuli za tři čtvrtě hodiny o nějaké čtyři metry a na pódiuprávě startovali Neurosis, vzdali jsme čekání v dešti a radši se odebrali do sucha. Ono když si představíte jedno okénko s jedním člověkem, který podává informace, kontroluje a vydává náramky, není se co divit. Vzhledem k tomu, že organizátoři ohlašovali kolem sedmdesáti procent účastníků ze zahraničí, nebyla to pro ně dobrá vizitka ani co se týče novinářů o obyčejných návštěvnících ani nemluvme. Inu, kdo přijel v úterý anebo ve středu ráno to měl rychlé, ostatní to prostě odnesli. Návrat zpátky, co se týče odbavení, byl o něco příjemnější, čekali jsme asi deset minut a pak vzhůru na Abbatha, páč se chýlilo k jedenácté hodině a Mastodon byl už někde v teple a suchu. Dle informací diváků, kterým jejich vystoupení neušlo to pánové valili na lidi prvních patnáct minut jen z levých reproduktorů, což u jejich produkce nebylo zrovna příjemné. Abbath se snažil a bylo ho příjemné zase vidět po několika letech na této akci, ale nějak mi jeho vystoupení nesedlo. To CHelseaWolfe bylajiná, a i kdyžjsme jejich produkci sledovali jenom zdálky a to z místa nabíjení oněch slibovaných náramků, kde na návštěvníky čekalo další překvapení a to stažení jednoho žetonu za vlastnictví náramku. Kdo chtěl nabít pomocí platební karty, dostal ještě jednu finanční ránu a musel si připlatit další tři procenta z transakce. Když teda vezmeme v úvahu počet návštěvníků a tyhle sumy, jednoduše si lze spočítat výnos.Další vopruz nastal při východu z areálu, kde jste se museli „odhlásit“ – inu píchačky jak za totality. Podtrženo sečteno, jediná výhoda pro diváky, byla v náramcích ta, že jste si nemuseli hlídat žetony, když jste u stánků nakoupil i trochu víc na náladu a na zahřátí. A pokud vám něco z kreditu zbylo, překvapivě se nedaly kredity z více náramků sčítat. Tedy pokud vám něco zbylo, měl jste smůlu. Za vrácení částky z nevybraných kreditů na váš účet pak pořadatel účtoval nemilých 48 Kč.

Se zahřátím musel člověk počítat i ve čtvrtek, kdy se sice počasí umoudřilo a už tolik nepršelo, ale zima byla pořádná. Usrkávat v téhle situaci pivní mok, ke kterému jsou každoročně připomínky a chutná snad jen cizincům, kteří u stanů stejně lemtají pivo z PETek, není nic moc.Člověk teda hledal něco ostřejšího, což byl mírný problém v zadní části areálu. Zde se totiž přibyl stánek s pivem a nikoliv alkem. Nejbližší Brutal bar byl až u stánků s jídlem v přední části, pokud jste si nechtěli loupnout nějakého toho kapitána, ani nevím za kolik. Za příjemné považuji posílení merchového stánku na zadní louce směrem Metalgatestage. Právě na zmiňovaném podiu vystoupila řada velice zajímavých kapel a oproti hlavním stages s rozhodně lepším zvukem.Ve čtvrtek zde vystoupili napříkladAngličanéTesseract, sice bez basáka, uvízlého někde v Africe, ale i tak mělo vystoupení říz. Předtím se ze zajímavých kapel představili na hlavních stageIshahn, na kterého se můžou těšit pravověrní blackmetallisté příští rok s Emperor. Immolation dokážou zvednout se svojí údernou silou ze židle i mrtvolu a tak nám to pěkně odsýpalo. Na vystoupení Gojiri se člověk musel obrnit značnou dávkou trpělivosti, protože zvuk značně pokulhával a to je u jejich technickém projevu velký problém. Zpátky do stanu, kde se rozjížděli DarkTranquillity a co si budem povídat, pánové to odpálili, jak se patří a drželi laťku pořád vysoko. Ani tam se sice vyskytly technické problémy, když vypadli sample s ženským vokálem, ale jinak byly všechny nástroje dobře slyšitelné a i čisté. Bohužel se jejich show kryla s Ministry, takže jste něco museli obětovat. Kupodivu Al Jourgensena jeho parta měli na Jagermeisterstagevelmi dobrý zvuk, což se o ostatních kapelách zde vystupujících říct nedá.I vzhledem ke krytí kapel, bylo nutné se občas rozdělit, tudíž jedna polovička z naší dvojice absolvovalaprávě Ministry, kteří měly nad očekávání dobrý výkon, na rozdíl od vystoupení před pár lety, kdy mi přišel Juergenssen ujíždějící na nevím čem ještě více ujetý. Metalcore a lá Park Drive to bylo něco, kde si člověk mohl ulevit od stroboskopové show předtím a celkově příjemné „pohlazení“. To Perturbator bylo něco jiného, experimentům v metalu jsme sice otevření a překládaní novými prvky je zajímavé, ale tenhle techno-disco DJ, to bylo na hlavní pódium moc. Brutal je o metalu, tak nevím, co to tam dělalo. Pokud bych jako pořadatel po něčem takovém šáhnul, tak bych to vrazil někam do stanu a ranních hodin, kdy je vymaštěncům jedno na čem jedou. Náplast na duši se v plamenech snesla na pravověrné a 1349 svou hordu přívrženců nezklamali. Inu poctivý black s norskou značkou je kvalita, co na tom že zvuk zase pokulhával. Čtvrtek tedy dopadnul uspokojivě.

Páteční ráno konečně slibovalo zlepšení počasí, a tudíž se skýtala i dobrá příležitost na okolní výlety. Krajina ve směru Náchod je o něco zajímavější a nejenom pouhá placka jako na Hradec. Je zde možno také vidět několik zachovalých bunkrů z časů Druhé světové války. Pátek sliboval také na pódiích nejlepší podívanou a nejvíc nabitý program. Vše nejlepší začínalo již kolem třetí odpoledne, kdy se objevili Grave se svojí nakládačkou a hned po nich legendární Voivod. Denisův vokál zde byl vytažený poměrně nad ostatní nástroje, což je škoda a jenom to potvrzovalo přetrvávající problémy se zvukem. Tenhle fakt se asi nejvíc projevil u Textures, kterým tenhle neduh na kvalitě znehodnocoval jejich technický projev. Další zveličin se objevili SepticFlesh a pak Obituary, kteří i po těch letechumí. Né moc objevující se Coroner jsem viděl asi před třemi lety někde v hale a tehdy jejich vystoupení mělo větší šťávu. Pak už se objevili stálice a sice Moonspell se svým klasickým přídělem převážně starších kousků s alb Wolfheart a Irreligious. Zvuk se zlepšil, ale zdálo se, že mikrofon nesnímá vyšší hladiny zpěvu a jako by byl stavěný jenom na growling. Závěrečné Full MoonMadness to neubralo na síle s jakou to Portugalci umí. Kníže pekelné v podobě Satyra si zvuk pohlídalo a na přihlížející se snesla celá Nemesis Divina spolu s poslední KING. Podle rozpoložení Satyra se téměř zdálo jako by se schylovalo k závěru činnosti, což by mnohé po jeho zdravotních problémech nepřekvapilo, ale uvidíme. S trochou politování by se dalo zhodnotit show Arch Enemy. Kytary zastřené, místy nebyl slyšet ani Amott, což mě překvapuje a hlas u Alissy taky nic moc. To levé Jagemeisterstage ne a ne se chytnout. Je pravda, že si spousta kapel (těch větších) vozí vlastní zvukaře ale ani ten je proti technice bezmocný. Proto je čeho litovat, když ve stanu paralelně odrovnávali publikum Taake. Půlnoční program pro nás skončil DarkFuneral, starými to známými na Brutalu.

Sobotní procházka po kempu, kde se ve stylu Oktoberfest bavila německá metalová omladina, byla zase trochu zpestřením. Kupodivu jejich zábava ani nevadila kolemjdoucím rodinkám (a že jich tam bylo). Vzhledem k tomu, že zajímavější kapely přišli na řadu až pozdě odpoledne a nebylo do čeho „píchnout“, věnovala se naše grupa odpočinku až do šesté, kdy vyrazila na Insomnium. Finové nezklamali a peckami jako WhileweSleep nebo Promethean Song rozdávali své nálady mezi přihlížející. Melodický death metal prostě seveřani umí a hrají zde první housle. Ani takový paganblack metal v podání Moonsorrow nezněl špatně, i když to není muzika pro náročné. Co se už vůbec nedá říct o New York city mutherfuckerHardocore zastoupený pro tento ročník Agnostic Front. Ono se to pořád střídá, buď Biohazard nebo Agnostic. To pravé ořechové přišlo pro většinu diváků (jelikož většina byla Poláků) s Behemoth, kteří podle slov našeho kolegy odvedli skvělou práci. Osobně jsme dali přednost jejich kolegům MGŁA, vystupujících bez náhubků a jenom v křivácích a s kuklami přes obličej. Ačkoli je pánové téměř nepohnuli, jejich styl ulahodil, i takhle se dá hrát black. Následný zařazení psychedelického Ufomammuta nezaujalo velké množství diváků. Ti polští se aspoň odporoučeli. O to méně bylo fanoušků na DarkenedNocturnSlaughtTercult, což byla velká chyba. Frontmanka zaujala nejen svým zevnějšek, ale i projevem. Jak hudebním i vokálním, tak i krví, která se z jejich úst snesla na plný fotopit. Tohle byla tečka na závěr, jak se patří.

Podtrženosečteno, jednadvacátý ročník BrutalAssault, přinesl hodně nového, rozšiřující se areál uvnitř pevnosti, ambientní prostor. Přibylo vegetariánského jídla, další stánek s merchandisem a v neposlední řade zmiňovaný bezkontaktní systém placení. Všechno hezké, ale když dostanete hned na začátku ránu pěstí do obličeje v podobě front a nabíjení čipů, těžko se z toho vylížete. Dovolím si tvrdit, že pro mnohé lidi to byl poslední hřebík do rakve a příště prostě na BA nevyrazí. Aspoň ti čeští, protože pro Němce je jedno Euro sem, jedno tam úplné…a Poláci jsou vůbec rádi, že mají nějaký festival hned za rohem. Co naplat, že máte nabitý line up světoznámými kapelami, tohle jsou základní chyby, které k festivalu světové třídy prostě nepatří.

Pridal: Lucie LeV Valo
 
© 2016 HELLMAGAZINE
Návrat na obsah | Návrat do hlavnej ponuky